Asi se ..........
Skřípot brzd a velká snaha.
Světla zhasla, byla to rána.
Oči otevřít se pokouším
co říct ti netuším.
Tma a zlověstné ticho,
úzko u srdce najednou mi bylo.
Chce se mi oči otevřít,
za ruku tě vzít.
Myšlenka vlezlá pohltí mě vší.
Co bude dít se nikdo netuší.
Náhle ze tmy tvůj hlas se vynoří
a já měla pocit, že vzlétnu jak pápěří.
„Jsi celá?“ otázka zněla.
Říci „ráda tě slyším“ jsem chtěla.
Můj bože díky ti statisíckrát, že byl to jen plech.
A já můžu tě líbat na tvých něžných rtech..
Jsi pro mě vším, nechci jen stín,
aby život můj změnil se v splín.
„Idiot jsem“ znělo z tvých úst.
Z pohledu ti do očí obavy, lítost a snad i stud.
Hladím tě po tváři z tvých úst se line přiznání,
nebo to mám brát snad jako vyznání?
„Nezasloužím si tě“, zní tak sladce.
Tyto slova hřejí mě u srdce.
Pocit, že otevíráš se mi mám.
Věřím ti, když říkáš rád tě mám.
Asi se to všechno mělo stát
a tak to taky budu brát.