Běž si!
Už je to - zdá se - strašně dávno,
mluvil si o lásce
a mně se zdálo,
že konec je trápení, dokonce i přetvářce,
měla jsem pocit, že budu opět šťastná,
tak ráda jsem slýchala tvá slovíčka krásná,
měla jsem dojem, že patříme sobě,
říkal si - Miluji - já zase – Navždy jen tebe.
Byla jsem šťastná, snad ne pouze já,
pozdě jsem poznala,
že tvá slovíčka byla zrádná a falešná.
Jen kratičkou chviličku trvalo štěstí,
říká se, že - rychlé vyznání - bolest věstí,
říká se a je to skutečně tak,
na hrudi mi sedí černý mrak,
taky se říká, že láska neumírá,
já zjistila, že věčná není ani sama víra.
Do srdce hluboko vrazil si mi nůž,
já dlouho věřila, že báječný jsi muž,
pozdě jsem poznala, že slovíčka tvá jsou lež,
zklamal jsi,
i když to bolí, přesto říkám – Běž si!