Bezmoc...
Bolest zkapalněla v slzy,
slunce zašlo příliš brzy.
Zase bude dlouhá noc.
Zvrátit jeden člověk nemá moc.
Kam odešly hvězdy, kdo měsíc vzal?
Kalným zrakem do temnoty hledím dál.
Jednou jdu tam, podruhé sem.
Kde stojí nebe, kde leží zem.
Tma, samota do duše vstoupil chlad.
Kam jít vlevo či vpravo snad?
Prostorem kde se ničí náruč neotevírá,
mysl osamělá pomalinku zmírá.
Hledám, hledám slunce zář.
Snad vrátí úsměv na mou tvář.
Kde slunce skrylo, leží tiše.
Jak ve tmě dohledat se jeho skrýše?
Tělo tíží, oči pálí.
Hledám světlo někde v dáli.
Světlo, světlo krátce blikni.
Svojí září směr mi vytkni.
Neukázalo mi směr.
Řeklo, jen si vyber.
A tak padám dál do temnoty,
ze které mne můžeš vysvobodit jen ty!