Duše ...
14. 8. 2011
Něžná, vlhká pohlazení,
postupujíc níže.
U očí ti začínají,
srdci tvému blíže.
Tak jemně hladí tvoji kůži,
to nikdo jiný neumí.
To mluví tvá duše!
Kdesi z duše - její nářky,
slova co by chtěla řvát.
Nebo když miluješ kohosi
a on tě nemá ani rád.
Pak duše tvá přes city mluví,
sama sebe hojící,
začnou vlhnout tvoje tváře
oči - slzy ronící.