Manželství...
Uměle vyvolaná hádka.
Slepice zase kdáká ...
Prý urazila manžela,
jeho mužství prý popřela.
Mrcha zlá, protřelá.
On tak trpí
a přesto zůstává.
Měla by si uvědomit, že na světě není jediná!
Ona v posteli brečí,
zvrací z jeho zlých řečí:
Víš, co bys měla udělat ... no, tak radši nic...
Snažit se může sebevíc ...vařit, nakupovat...
Vlastně nechtěl nic říct,
jen zase ublížit.
Stojí ve dveřích jejího pokoje,
má zavřené oči a výraz ubohého trpitele.
Ona je zlá,
prý ječí a má pusu dokořán.
A hádku prý užívá si skvěle...
Nezná její pocity a je mu to jedno.
Křehké vztahy budou rozbity.
Krásno se vytratilo.
Pak přišel zase něco říct.
Zase vyčítat
a znovu ublížit:
Hned něco řekni!
Tak řekla "něco"
a byl to kiks.
Tak už mlčí.
Nechce pravdu říct.
Nechce slovem ublížít.
Možná už ani nechce žít.
Hloupá hádka.
Láska je tak vratká.
Pondělní večer
každý by z něj brečel.
Ona brečí ve své posteli.
On ve své usl a nic ho nevzbudí.
Ani její pláč.
Proč LÁSKO pryč pospícháš ???