Můj černý anděl ...
Zavírám oči řežu se do těla,
před sebou vidím černého anděla.
Co tady děláš?
Jsem trochu nesmělá,
ona jen mávne kosou svou a řekne mi
"Jdu za tebou."
Leknu se.
Za mnou? Proč?
Rty své v krvi smoč.
Nechápavá řežu se dál,
říkám si kdo by se bál.
Ona jen lebkou svou kývne
a potom na mě plivne.
"Špína jsi! Životem pohrdáš,
rány si do duše vyvrtáš."
Přestanu s řezáním koukám na ní
už cítím jenom utrpení.
"Přišla jsi pro mě? Tak si mě vem!
Proč mučit mě, když už mrtvá jsem!"
Mávla na to znovu kosou svou.
"Mé kroky vedou mě za tebou!"
utřu si slzy, vrhnu se vpřed
ona svou náruč rozpřáhne hned.
Umřela jsem, nebe mě nečeká,
peklo mě přitom trošku poleká.