Psaníčko...
Moje milé sluníčko, posílám ti psaníčko.
Nevím co v něm napsat mám, nevím jak to udělám.
Sedím tu tiše do prázdna hledím,
mé srdce sotva dýchá, napsat se to stydím.
Já nevím co napsat, opravdu nevím.
Jak tě vychválit to netuším,
jen aby se to líbilo tvým uším.
Nevím co víc říct, v minulosti řekla jsem už dost,
proto je mezi námi postaven tak pevný most.
Doufám, že to necítím tak jen já,
to bych si připadala zrazená.
Jsi člověk co zvedl mě ze dna,
i když se ti to možná nezdá.
Víš že znamenáš pro mě strašně moc,
já jen doufám, že nic ani nikdo,
nezboří náš pevný most.
Tímhle končím, pro dnešek už dost.