Když koukám na hvězdy co na nebi září ,
myslím na člověka s upřímnou tváří.
Upřímnou tváří, srdcem ledovým,
nevíš kdo to je? Tak já ti napovím.
Ten člověk mi vzal šťastnou tvář,
ten člověk je krutý a bezcitný lhář.
Tenhle člověk zranil moje city,
ano, je to tak, tenhle člověk jsi ty.
Své srdce jsem ti celé svěřila,
tvým lžím a polibkům jsem naivně věřila.
Tvé oči zdály se býti upřímný,
ale jen zradily city mí.
Proč si musíš pořád na něco hrát
a nezačneš život konečně vážně brát?