Trochu necudné ...
Přistup ke mě můj pane
svléknu ti šaty
a pak dovolím já tobě
svléknout moje...
vstup do toho taje
co je příslib ráje
plány se kříží
v té hvězdné výši
uchop konečně ty konce blůzky
roztrhej vše co stojí v cestě
za hebkou kůží...
co skrývá se v tichu
sama podstata prvotního hříchu
nejsem žádná svatá modla
tak trochu pohanská holka
co vklouzla do tvé horké postele
i když se budu tvářit nesměle
budu dračice v ničivém tanci
rozezvučím tvé struny nekonečnou rezonancí
když sjíždím rukou níž
ještě mnohem níž ...
tam kde pulsuje ta síla
ničeho se neodříkám
tak trochu zkažená koketa
co s láskou se zapletla
ve vlhkém okouzlení zmámená
do zálivů vln zakletá
kde má hebkost
tam tvá síla ocele
nekonečná slast po těle
všechny ty emoce
spředené v šeru
až k obnaženým bokům
až tam dolů ...
u všech bohů
ztrácím hlavu z těch vzletů a pádů
putuješ mou oblastí soumraků
tam mezi stehna spadla výheň
přiopilá krásou okamžiků
v tom čase pak napíšu
do třísel tobě tajný vzkaz
že vlíbávám se do všech krás
tak žíznivá stále jako ty
kolem zní sonety souznění
a ještě než se doopravdy rozední
mnoho smyslného ti odtajním
a necudné verše na tvém těle
připomínka noci
... proč se chvěješ?
ta sugesce doteků mě vleče
v magii tvého meče