Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trochu necudné ...

18. 3. 2013

ze016.jpg


 

Přistup ke mě můj pane

svléknu ti šaty

a pak dovolím já tobě

svléknout moje...

vstup do toho taje

co je příslib ráje

plány se kříží

v té hvězdné výši

 

uchop konečně ty konce blůzky

roztrhej vše co stojí v cestě

za hebkou kůží...

co skrývá se v tichu

sama podstata prvotního hříchu

nejsem žádná svatá modla

tak trochu pohanská holka

co vklouzla do tvé horké postele

i když se budu tvářit nesměle

budu dračice v ničivém tanci

rozezvučím tvé struny nekonečnou rezonancí

 

když sjíždím rukou níž

 

ještě mnohem níž ...

 

tam kde pulsuje ta síla

ničeho se neodříkám

tak trochu zkažená koketa

co s láskou se zapletla

ve vlhkém okouzlení zmámená

do zálivů vln zakletá

 

kde má hebkost

tam tvá síla ocele

nekonečná slast po těle

všechny ty emoce

spředené v šeru

až k obnaženým bokům

až tam dolů ...

 

u všech bohů

ztrácím hlavu z těch vzletů a pádů

putuješ mou oblastí soumraků

tam mezi stehna spadla výheň 

přiopilá krásou okamžiků

v tom čase pak napíšu

do třísel tobě tajný vzkaz

že vlíbávám se do všech krás

tak žíznivá stále jako ty

kolem zní sonety souznění

  

a ještě než se doopravdy rozední

mnoho smyslného ti odtajním

a necudné verše na tvém těle

připomínka noci

... proč se chvěješ?

ta sugesce doteků mě vleče

v magii tvého meče