Tvrdá realita...
Pohrdajíc na ní hledí,
ona snad mě ráda má,
nic než sex v tom vážně nebyl,
tady láska prohrává.
Čekala snad vztah nádherný,
holka jedna naivní,
za rohem se jí smát budu:
Prej proč jsem tak pasivní.
Já tě ale milovala,
srdce jsem ti chtěla dát,
maminka mi říkávala:
jen v posteli je stebou rád.
Ach ty holka nahlouplá,
co sis o mě myslela?
Zlým pohledem na ní hledí,
Slza spadla na stehna.
Prý takovou škaredou,
milovat bych měl,
nech těch řečí, běž mi z očí,
z tebe bych já oněměl.
Měsíc nato zdá se mu sen,
ohromně moc děsivý,
dívka mrtvá v ruce dítě,
v krvi se dva topily.
Nebyl to sen, jeho dítě,
pláč ho rychle uchvátil,
i tou skálou cit zahýbe,
však on šanci svou promarnil.