Ubohá dívka...
8. 11. 2009
Ubohá dívka roztrhána vlky
a její duše toulá se mezi stromy.
To nebyli vlci, co tělo rozervali,
to jsi byl ty, můj příteli.
S mlhavým ránem poznávám tu dívku,
stejné vlasy, oči i úsměv má,
poznávám a přísahám, věru,
že vypadá právě jako já.
Tam, na zemi v mechu leží mé srdce
a obrovské slzy padají z nebe.
Když ještě, tak rychle, tak prudce
tlouklo, můj příteli, pro Tebe.