Vážně konec
Málo jsem po tobě žádala,
chtěla jsem být vedle tebe.
Myslela jsem, že kdybych tebe ztratila,
tak ztrácím sama sebe.
A přece přišel den
tak nevýslovně smutný,
kdy řekla jsem jasně "Náš rozchod je nutný".
Snad čekala jsem,
že slova má ti do očí vženou slzy,
ale ten kdo smutek má,
nepláče tak brzy.
Sbohem a děkuji za vše, co jsi mi dal.
Přála bych si abys rád vzpomínal.
Bylo to krásné, tebe tak blízko mít.
Však nic netrvá věčně, tak mě nech jít.
Snad jednou pochopíš, co dnes ještě nechápeš.
Nic z toho krásného dozajista nebyla lež.
Nehněvej se, že jsem ti lásku vzala,
Ale já tě přeci varovala.
Tápu, stále tápu, hledám.
Srdce mě vede, ať nepřestávám.
Naděje, víra, mocní to spojenci v mém trápení.
A však proti lásce i oni jsou bezmocní.