Výčitky svědomí...
30. 6. 2009
Je to jak spaní na růži
se skleněnými střepy,
co se ti zabodnou pod kůži
a na mysl se lepí.
Jen se zkus přesvědčit, že to je sen,
jen si zkus najít cestu ven,
ven z bludiště myšlenek,
co vypadaj hezky navenek
a pak tě nechají udusit,
doušek smrti zakusit.
Marně budeš prosit, žádat
výčitky svědomí tě nechaj padat
do propasti
plné smutku, temna, strasti ...