Hroutí se svět
Myšlenky mi hroutí svět
a tělo začíná se chvět.
Dnes večer neusnu a nebudu spát,
slzy si neutřu a nebudu se smát.
Budu se užírat,
skoro jako umírat.
Strach ničí mě, nedovolí normálně žít.
Začne noc a na mě to přijde.
Je tu ticho, tma a smutek.
Flašek pár na zármutek.
Úskost a pláč,
co nezastavíš.
Nemáš nic a sama jsi.
Nikdo tu není, nikdo ti nepomůže.
Jen rýt si ostřím do kůže.
Nemáš cestu, nemáš sny.
Nezbylo ti už nic.
Naděje se topí v nenávisti k sobě samé.
Přátele nejsou a ty jsi na dně.
Každou noc o životě přemýšlíš,
ale odpovědi nikdy nedocílíš.
Další den a další jizva.
Je to jako kledba.
Chci pryč!
Skončit.
Roztáhnout ruce, vítr cítiš na dlaních.
Nepadáš, letíš a strach tě opouští.
Svoboda...