smích...
Miluju smích.. zní tak krásně. Když ho slyším, poskočí mi srdce z toho, že je někdo šťástný a je rád že je na světě. Je to důkaz, že život přece jenom není tak hrozný a že občas může být i krásný a kouzelný.
Kdybyste se mě zeptali co poslouchám nejraději, odpověděla bych : smích.
Je v něm něco magického. Přenáší se z člověka na člověka, jako mor. Mor který zahlcuje celé jeho tělo i duši.. štěstím.
A stačí jenom jakýsi podivný hrdelní zvuk a hned je všechno lepší.
Když jsem se dneska smála, zapomněla jsem na všechny starosti .. Připadla jsem si lehce a nevázaně.
Možná není zas až tak velká záhada mít šťastný život. Protože stačí maličkosti pro to, aby byl ČLOVĚK NA SVĚTĚ RÁD.